Instalaci Domov tvoří čtyři vázy ze souboru Rajská zahrádka a semenáčci. Vycházím z premisy, že ideální domov tvoří pár, (nechme stranou různé varianty láskyplného soužití) myslím ten pár, který přirozeně dává život, tedy spojení ženského a mužského principu, tak aby vytvářel potenciál bezpečného prostředí, v němž může něco vznikat, růst, nést plody. Váza zde symbolizuje ženský prvek, úrodné klima, v němž může klíčit životodárné semínko. Je pomyslnou vaginou, do níž jsou umístěny semenáčci. Vše je propojeno vlasy, které instalaci dodávají lidský prvek, zároveň robustním vázám dodávají kontrapunkt křehkosti a organičnosti. K domovu patří nábytek, na němž vázy stojí, ten je zde ale spálený, ohořelý, čímž vyvolává zneklidňující pocit křehkosti a zranitelnosti celé konstelace vztahů, zázemí, jistoty. Vázy jsou umístěny také na ubrusu z vlasů připomínající kořeny, které volně splývají dolů po nábytku a propojují jednotlivé dvojice, podobně, jako to umí mycelium či stromy v půdě, které tvoří lesní společenství. A podobně, jako se lidé ze svých rodinných buněk proplétají s ostatními.

Ústředním tématem instalace je tedy jemná skrytá erotika, intimita a plodnost v dialogu s konečností. Je zde patrný kontrast plodivé krásy a hrozby zániku ať už na rovině symbolické, či důsledkem skutečné živelné katastrofy, či válečného konfliktu. Přesto převažuje optimistická naděje, že to životodárné zvítězí a najde si své plody i na spáleništi, které je koneckonců dobrým hnojivem.