Moje neteře se ve svých hrách „na něco“ rády přestrojují. Vymýšlejí si kostýmy a rekvizity, které pak fungují v rámci určité situace. Ta mladší a menší většinou volí mužské přestrojení, snaží se přizpůsobit i „chlapácké“ držení těla.  Ta starší se často stylizuje do dospělé ženy, líbí se jí vycpávat si poprsí a malovat tvář. Do hry mne zapojují jako svého fotografa. Často tedy samotná hra končí s momentem focení. Ve výsledku je to hra na hraní, na jejímž konci je jakýsi cimrmanovský živý obraz, který je vlastně groteskou dospělosti.
Hry zaznamenáváme od roku 2011, kdy bylo holkám 5 a 7 let.