Babičky pro mne byly dlouhý čas jen mlhavou vzpomínkou z útlého dětství. Obě ženy jsem znala jako schéma, které se v rodinách traduje o člověku, který již nežije. Pro mne je to schéma doslova rámec, bedna, jeviště.

Libuše zemřela, když mi byl rok, Jiřina, v mých osmi, byla už ale dávno psychicky nemocná, takže se se mnou nikdy nebavila. Obě tak pro mě vždy byly spíše stíny, přesto mají na můj život vliv. Jejich věci tvoří část prostředí našeho domova. Skrze tyto věci jsem začala babičky hledat. Proč například má měděné srdíčko vytepaný nápis Svatobořice? Kde se u nás vzala ta neobvyklá a ručně šitá panenka? Proč Jiřina píše tří stránkový dopis, kde stojí pouze, že potřebuje svetr a punčocháče. Tak moje myšlenky směřovaly do Svatobořic u Kyjova, kde Libuše byla ve svých 16 letech od atentátu na Heydricha do konce války vězněna se svojí matkou, kvůli otci, který byl vysoký důstojník v české vojenské jednotce v Anglii. Nebo do psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde byla Jiřina čas od času hospitalizována…

Když jsem nemohla být se svými babičkami, nahradila jsem si to alespoň imaginárním setkáním ve fotografii. Snažila jsem se vcítit do jednotlivých životních etap tak, jak jsem se o nich dočetla v jejich curriculech, dokumentech nebo knize babiččiny spoluvězenkyně z lágru. Ve fotografiích jsem použila jejich autentické předměty..

 

Libuše *25.3. 1924 / 10.12. 1979

1. Puberta / Libuše byla dcerou plukovníka Františka Fanty Kaplici. Měla šťastné dětství.
2. Lágr / Během války otec bojoval na západní i východní frontě proti Němcům. Osmnáctiletou Libuši zavřeli Němci na tři roky do internačního, pracovního tábora ve Svatobořicích u Kyjova. V posledním roce války tam mohly ženy vykonávat ruční práce.
3. Padesátá léta / Libuše vystudovala obchodní akademii. Přesto pracovala jako dělnice v cihelně v Českých Budějovicích. Otec se stal sice během války generálmajorem, ale nový režim mu neodpustil účast na západní frontě, což se promítlo i do úzké rodiny.
4. Cukrovka a nezvládání domácnosti / Libuše toužila po odpovídající práci. Po onemocnění cukrovkou psala žádosti o lepší místo. Přesto zůstala v cihelně. Její manželství nebylo šťastné. Postupně ztratila zájem o domácnost.
5. Práce, nemoc, víra. / Libuše strávila v cihelně téměř třicet let života. V posledních letech hledala útěchu v budějovických kostelech. Její cukrovka se neustále horšila. Zemřela v pětapadesáti letech.

Jiřina *4.12. 1919 / 10.9. 1986

1. Před první svatbou. / Jiřina se narodila v Kroměřiži do učitelské rodiny. Odmala ji vedli k ručním pracím. Chodila na vyšší dívčí školu. Byla rozverné děvče.
2. Práce a předzvěst psychické nemoci /  Po krachu prvního manželství a na počátku padesátých let pracovala Jiřina jako dělnice v továrně na jehly v Českých Budějovicich. Zde potkala svého druhého muže s nímž měla dvě děti. Záhy se však u ní začala projevovat depresivní porucha s bludy.
3. Blázinec / Když Jiřina prodělala menopauzu, její nemoc se zhoršila a musela být opakovaně hospitalizovaná na psychiatrii. Psala manželovi dlouhé dopisy s banálním či nesrozumitelným obsahem. Trpěla bludnými představami a sluchovými halucinacemi.
4. Knížky / K stáru Jiřina hodně četla. Projevy její nemoci byly potlačeny silnými léky, které také způsobovaly celkovou otupělost. Dědeček se o ni staral.
5. Dvojí smrt / Když dědeček zemřel na nemoc srdce, babička Jiřina sešla smutkem a brzy zemřela také. Bylo mi osm let.

záznam z vernisáže na youtube Český rozhlas Vltava, Mozaika